Kaktus Echinofossulocactus sp. Guadalcazar CSD 092 Balení obsahuje 20 semen

Popis

Echinofosulocactus SP. Guadalcazar CSD 092 je velmi pěkný kaktus který nemá platný popis. To prozrazuje zkratka sp., což je zkratka latinského species, což znamená přírodní, dosud neurčený druh. Používá se u rostlin z přírodních lokalit, které ještě nejsou popsány (botan. název) nebo jsou prozatím nezařazené do systému na základě příbuzenské vazby k druhu. Polní číslo CSD 092 patří k sběratelským jménům Jaromír Chvastek, Roman Staník a Igor Dráb a vztahuje se k nalezišti v severovýchodním mexickém státě San Luis Potosí, u obce Guadalcazar. Název Echinofossulocactus se používal dříve, nyní již Mezinárodní organizace pro výzkum sukulentů (IOS) akceptovala nově rod Stenocactus. Rozšířené označení Echinofossulocactus pochází ze slovní kombinace echinus (ježek, ježovka) a fossa (příkop, brázda), zřejmě kvůli specifickému charakteru stonku. Nově používaný název Stenocactus je odvozen z řeckého stenos (úzký), což poukazuje na tenká, úzká a početná žebra.

Rod Echinofossulocactus (Stenocactus) má kulovitý až krátce válcovitý tvar. Mezi základní charakteristiky rodu patří zvlněná žebra a dva typy trnů. U starších rostlin jsou areoly nepočetné a nesou vzpřímené nebo nahoru šavlovitě zakřivené, nikdy však hákovité trny. Středové trny jsou robustní, vzhůru směřující, velké a dýkovité, dolu směřující značně menší, paprskovité. Okrajové trny většinou drobnější, často sklovitě průsvitné, bílé, jehlovité s proměnnou délkou i počtem. Většinou drobné květy vyrůstají z temene, jsou oboupohlavní, nálevkovité až zvonovité. Barva bývá bílá až krémová, u některých až růžovofialová s pestrým červenavým až fialově zbarveným středovým žíháním, někdy jen s hnědavým či fialovým. Plody bývají obvykle malé, kulovité, v barvě světle zelené. Semena lesklá, oválná, jasně černohnědá.

Rod Echinofossulocactus (Stenocactus) nečiní žádné problémy a je vhodný i pro začátečníky.

Nároky

Rostlina vyžaduje propustný substrát s dostatkem živin, slunné místo, dobrou drenáž, v létě nárazovou zálivku a přihnojování hnojivem s obsahem draslíku. Přezimování je ideální na světlém a slunečném místě s teplotami okolo 5 - 10°C.

Výsev a klíčení

Semena vyséváme na povrch písčitého substrátu (např. čistý propraný křemičitý písek) Substrát musí být neustále vlhký. Vlhkost zajišťujeme rosením. Klíčíme při teplotě 25 - 30°C pod sklem na světlém místě, ale ne na přímém slunci. Povrch substrátu je vhodné lehce odvětrávat.